Nejen fanoušci street artu v létě zajásali, když sledovali vznik dalšího díla, které Chemis pro Veolii vytvořil. Tentokrát v Praze 13 vznikla unikátní malba, které zaujme myšlenkou i precizním provedením.
Již potřetí jste vyhrál soutěž na realizaci street artu od skupiny Veolia. Co bylo tématem?
Zadáním byla cirkulární ekonomika. Byl jsem sice prý poslední, kdo návrh dodal, ale o to víc jsem rád, že jsem vyhrál. Téma cirkulární ekonomiky jsem ve street artu zatím umělecky ztvárněné nenašel a nedivím se proč. Samotnému mi dlouho trvalo, než jsem našel inspiraci.
Představte svůj návrh.
Inspiroval jsem se vizuální metaforou kruhu (symbolu cirkulární ekonomiky) a půdorysem cirkusového stanu. Cirkusové prostředí je spojující linkou celého návrhu. Artistka proskakuje ozubenými koly, jež do sebe zapadají jako vzájemné provázené procesy oběhového hospodářství. Žonglování se součástkami mobilního telefonu je odrazem rozebírání a třídění, které dává recyklovaným materiálům nový život. Na pouťovém kolotoči se místo tradičních labutí nebo autíček otáčí celý cirkulární proces od zdrojových surovin přes výrobu produktů a jejich používání k následné recyklaci... a tak pořád dokola.
Soutěž proběhla už před čtyřmi lety, ale realizace se kvůli covidu posunula. Změnil jste něco na svém původním návrhu?
Změny jsou minimální. Místo motivů zvířat, které už nejsou součástí cirkusu, jsem použil prvky plastových a skleněných lahví jako symbolu recyklace. Ostatních myšlenek jsem se i po tak dlouhé době držel.
Kde přesně je malba umístěna?
V Kolovečské 1936 v Praha 13 ve Stodůlkách. Malba je na dvou ze čtyř stěn od křižovatky ulic Mukařovského a Jeremiášova. Jedna ze stran je už dokonce zdokumentována na Google maps.
Jedná se již o třetí spolupráci se skupinou Veolia. Kde mohou vaši fanoušci vidět předchozí malby?
První malba je v areálu Pražských vodovodů a kanalizací a další v pražských Dejvicích na kotelně Dědina. Motiv dívky, která má v ruce přesýpací hodiny, znázorňuje koloběh energie. Když světlo zhasne, je třeba jej pomocí energie znovu rozsvítit. Energii lze samozřejmě získat i z přírody, a tak je v pozadí dívky květ.
Jak dlouho se malbě věnujete?
Už 20 let. Bod zlomu nastal v 16 letech, kdy jsem se nachomýtl ke graffiti časopisům. Moje okolí vyjádřilo nevoli ohledně nového koníčku, byl jsem ale natolik fascinovaný procesem malování, že jsem v něm nadále pokračoval. Najednou jsem maloval větší a kvalitnější díla a začal experimentovat s 3D technikou i fotorealismem.
Kde všude můžeme vidět vaše malby?
Víc věcí jsem dělal v zahraničí než tady. Častokrát jsem maloval v Izraeli. Jedna malba se dostala dokonce i do New York Times.
Podnikl jsem několik cest na vlastní triko kolem Evropy, z níž největší byla dvouměsíční pouť v rámci projektu s Amnesty International, kde jsem maloval ohromné stěny s lidskoprávní tematikou. Po dokončení vysoké školy jsem odjel na rok do Kanady, ale prakticky jsem tam byl krátce, protože jsem měl práci po celém světě. Největší úspěch, o kterém se mi ani nesnilo, bylo pozvání namalovat hlavní stěnu na New York Hall of fame, byl jsem tedy prvním Čechem na zdi síni slávy, na místě, kde graffiti kultura vznikla.
Od těch dob cestuji a živím se tím, co mě baví. Zanechávám své malby jako poselství pro ostatní, a i kdyby to znělo naivně, změnit tento svět na lepší místo je mým cílem. Dost toho můžete vidět na webu chemisland.com nebo na sociálních sítích.
Zpracování vaší malby je neuvěřitelné. Máte uměleckou školu?
Ne, jsem samouk, studoval jsem cestovní ruch.