Jaký je vliv zateplení na spotřebu tepla?
Při komplexním zateplení (výměna oken, zateplení, seřízení odběrného tepelného zařízení) může spotřeba tepla klesnout až o 30 %
Co je to předávací stanice?
Předávací stanice je zařízení pro úpravu parametrů teplonosné látky (páry, horké vody) na hodnoty požadované odběrným tepelným zařízením nebo domovní (objektovou) předávací stanicí a pro regulaci dodávky tepla, případně teplé vody přes navazující tepelnou síť nebo tepelné přípojky.
Co je to domovní / objektová předávací stanice (DPS/OPS) a jaké jsou její výhody?
Objektová předávací stanice je stanice, která zásobuje objekt nebo objekty, což jsou ucelená stavební díla technicky propojená jedním společným odběrným tepelným zařízením a připojená na předávací stanici. Objektem může být jeden nebo více domovních vchodů. Výhodou domovní (objektové) předávací stanice je možnost přizpůsobení dodávek a jejich regulace podle požadavků odběratele.
Jak mohu snížit spotřebu tepla?
Koncoví uživatelé mohou spotřebu tepla snížit tak, že budou používat termoregulační ventily na radiátorech a v době nepřítomnosti nebudou byt zbytečně přetápět.
Jak dlouho trvá otopné období?
Dle vyhlášky č. 194/2007 Sb. začíná otopné období 1. září a končí 31. května následujícího roku. Vyhláška dále stanoví, že dodávka tepelné energie se zahájí v otopném období, když průměrná denní teplota poklesne pod +13 ºC ve dvou dnech po sobě následujících a podle vývoje počasí nelze očekávat zvýšení této teploty nad +13 ºC pro následující den. Vytápění se naopak omezí nebo přeruší v otopném období tehdy, pokud průměrná denní teplota vystoupí nad +13 ºC ve dvou dnech po sobě následujících a podle vývoje počasí nelze očekávat pokles této teploty pro následující den. V případě souhlasu nejméně dvou třetin konečných spotřebitelů se vytápění uskutečňuje mimo otopné období, vyžaduje-li to průběh venkovních teplot a připouští-li to technické a zásobovací podmínky. Žádost o vytápění mimo otopné období zasílá písemně nebo e-mailem oprávněná osoba.
Kdy dochází k přerušení nebo omezení dodávky tepelné energie a teplé vody?

Dodavatel má právo přerušit nebo omezit dodávku tepelné energie v nezbytném rozsahu a na nezbytně nutnou dobu v těchto případech:

  1. při bezprostředním ohrožení zdraví nebo majetku osob a při likvidaci těchto stavů,
  2. při stavech nouze nebo činnostech bezprostředně zamezujících jejich vzniku,
  3. při provádění plánovaných stavebních úprav, oprav, údržbových a revizních prací a při připojování nového odběrného místa, pokud jsou oznámeny nejméně 15 dní předem (u odstávek teplé vody mimo otopné období oznamuje dodavatel nejméně 10 dní předem)
  4. při provádění nezbytných provozních manipulací na dobu 4 hodin,
  5. při havarijním přerušení či omezení nezbytných provozních dodávek teplonosné látky nebo paliv a energií poskytovaných jinými dodavateli,
  6. při nedodržení povinností odběratele podle § 77 odst. 4,
  7. při vzniku a odstraňování havárií a poruch na zařízeních pro rozvod a výrobu tepelné energie na dobu nezbytně nutnou,
  8. jestliže odběratel používá zařízení, která ohrožují život, zdraví nebo majetek osob nebo ovlivňují kvalitu dodávek v neprospěch dalších odběratelů,
  9. při neoprávněném odběru.
Kdo je zákazníkem společnosti Veolia Energie ČR?

Zákazníky společnosti Veolia Energie ČR jsou fyzické nebo právnické osoby, které mají uzavřenou platnou smlouvu. Našimi smluvními klienty jsou např. společenství vlastníků jednotek, bytová družstva, obchodní centra, školy, zdravotnická zařízení, úřady, průmyslové podniky atd.

Co to je dvousložková cena a z čeho se skládá?
Dvousložková cena se skládá z ceny variabilní (proměnné) a ceny fixní (stálé). Variabilní složka ceny je vztažena na jednotkové množství tepelné energie a představuje proměnné ekonomicky oprávněné náklady, jejichž výše se odvíjí od nákladů potřebných k výrobě 1 GJ tepla (palivo, elektřina, technologická voda). Fixní složka ceny zahrnuje stálé ekonomicky oprávněné náklady, které souvisí s existencí potřebné výrobní kapacity, rozvodných sítí a předávacích stanic, jež nejsou přímo závislé na množství dodané tepelné energie (revize, opravy, odpisy, apod.)
Proč jsou měřiče tepla demontovány a jak se stanoví odebrané množství tepla?
Měřiče tepla jsou demontovány zejména z důvodů pravidelného ověřování nebo poruchy měřičů. Pravidelné ověřování měřidel se provádí každé čtyři roky v souladu s vyhláškou č. 345/2002 Sb. V případě poruchy měřidla bude množství tepelné energie stanoveno jako součet odebraného množství tepelné energie dle měřidla původního a nového. Pokud po dobu periodického ověřování měřidla původního nebude objektivně možné zajistit odpovídající náhradní měřidlo, bude množství odebrané tepelné energie stanoveno jako v případě poruchy měřidla. Stejný postup se uplatní v případě, kdy od demontáže měřidla původního do instalace měřidla nového nebudou dodávky tepelné energie dočasně měřeny. Údaje potřebné pro výpočet jednotlivých složek ceny tepelné energie dle ust. § 14 odst. 2, písm. e) vyhlášky č.210/2011 Sb., o vyúčtování dodávek elektřiny, plynu nebo tepelné energie, jsou uvedené ve smlouvě o dodávce tepelné energie a jejich přílohách.
Co je gigajoule (GJ)?
Gigajoule je fyzikální jednotka, ve které se stanovuje spotřeba energie (tepla). Jeden byt průměrně spotřebuje za rok na vytápění zhruba 35 GJ.
Co je megawatt (MW) nebo kilowatt (kW)?

Je to fyzikální jednotka potřebného tepelného výkonu MW (kW). Jedná se o hodnotu, kterou je dané tepelné zařízení schopno vyvinout. Průměrný roční výkon potřebný k vytápění jednoho bytu je cca 6 kW.

Topí se v noci stejně jako ve dne?

V průběhu topného období je dodavatel povinen dodržet na předávacím místě (pata domu) takové parametry teplonosného média (topné vody), aby v průběhu topného období bylo možné v době od 6:00 do 22:00 hodin zabezpečit pro jednotlivé prostory vnitřní teploty v souladu s vyhláškou č.194/2007 Sb. Jednoduše řečeno, dodavatel je povinen udržovat dodávky v takové kvalitě, která zajistí v jednotlivých místnostech vytápěných objektů tolik tepla, kolik stanoví projekt stavby.

Kolik stupňů má mít teplá voda?

Zdrojem teplé užitkové vody pro odběratele je předávací stanice, případně domovní (objektová) předávací stanice nebo kotelna, kde dodavatel ohřívá studenou pitnou vodu z vodovodní sítě. Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 194/2007 Sb. určuje pro dodavatele povinnost udržovat parametry teploty teplé vody ve stanoveném limitu. Teplota vody na výtoku u spotřebitele musí být celoročně v rozmezí mezi 45 - 60°C, a to v době minimálně od 6:00 do 22:00 hodin mimo odběrové špičky.

Co znamená odběrová špička? Je časově omezena?
Odběrová špička znamená vyšší odběr teplé vody, než je projekční maximum předávací stanice pro daný objekt. Jednoduše řečeno, každá předávací stanice je projektována na tzv. nesoučasný odběr, tj. na běžnou situaci, kdy nelze předpokládat, že všichni odběratelé najednou otevřou kohoutky s teplou vodou. Protože podobná situace nastává pouze mimořádně, bylo by zbytečné projektovat předávací stanici pro tento případ, kdy by využití její plné kapacity přicházelo v úvahu jen ojediněle. Odběrová špička není časově omezena.
Co je majetkem dodavatele a naopak, co je majetkem spotřebitele - majitele domu?
Dodavatel je zpravidla vlastníkem (nebo uživatelem na základě smlouvy) všech venkovních potrubních systémů dopravujících teplou vodu pro otop a teplou vodu až k odběrnému místu. Odběrné místo je definováno smlouvou. V praxi to znamená, že od tohoto místa jsou veškeré rozvody označovány za odběrné tepelné zařízení, které je tvořeno zejména ležatými rozvody tepla pro ústřední vytápění a teplou vodu až po spotřebiče v objektu a je ve správě a vlastnictví majitele objektu.
Kolik stojí kubík (m3) teplé vody?

Kubík (metr krychlový) není měrnou jednotkou pro teplou vodu a proto pro tuto hodnotu není určena cena. Pro přípravu teplé vody je použita studená pitná voda ohřátá teplenou energií v předávací nebo domovní (objektové) stanici. Spotřebitel tedy platí za spotřebovanou studenou vodu a tepelnou energii potřebnou pro její ohřev na teplotu 45 - 60°C. Spotřeba teplé vody se tedy neměří na kubíky (metry krychlové), ale v GJ dodaného tepla a objemu spotřebované studené vody.

Podle jakého principu se provádí rozúčtování teplé vody? Proč se dělí teplá voda na základní a spotřební složku?
V souladu s vyhláškou 366/2010 Sb. se rozdělují náklady na tepelnou energii k přípravě teplé vody ve společné přípravně a na její dodávku do všech odběrných míst následovně: pokud se vlastníci zúčtovacích jednotek spolu navzájem nedohodnou o způsobu rozdělení nákladů na dodávku teplé vody při společné přípravě a společném měření množství tepelné energie a vody pro více odběrných míst, pak se uvedené náklady rozdělí na složku základní a spotřební, přičemž základní složka činí 30 % a spotřební složka 70 % nákladů.
Základní složka nákladů se rozdělí na jednotlivá odběrná místa podle podlahové plochy prostorů užívaných jednotlivými odběrateli. Tento podíl odpovídá nákladům, které je nutno vynakládat k trvalé disponibilitě dodávek, i když se teplá voda neodebírá.
Spotřební složka nákladů na tepelnou energii k přípravě teplé vody a náklady na dodávku pitné vody pro přípravu teplé vody a její odkanalizování se rozdělí poměrně podle měřícího zařízení nebo součtu hodnot z vodoměrů instalovaných u konečných spotřebitelů.
Máme instalované termostatické ventily a indikátory rozdělovačů topných nákladů na topení. Je lepší topení na noc zavřít a ráno otevřít anebo nechat přes noc otevřené?
Termostatický ventil je regulační přístroj, který automaticky reguluje průtok topné vody radiátorem. V praxi to znamená, že pokud odběratel nastaví otočením termostatický ventil na nějakou konkrétní hodnotu a tato hodnota odpovídá určité teplotě vzduchu ve vytápěném prostoru (dle výrobce), hlavice bude hlídat teplotu vzduchu v prostoru dané místnosti a při poklesu teploty bude otevírat a naopak při vzrůstu teploty zavírat přívodní potrubí a tím regulovat průtok topné vody. Ze zdravotního i energetického hlediska je vhodné noční teplotu snížit nastavením ventilů na nižší stupně, které je nutno provést, přestože je noční útlum nastaven již na zdroji tepla.
Jak nastavit termostatické ventily v létě?
V letním období (mimo topnou sezónu) se doporučuje nechat ventily otevřené na maximum (nastavit na stupeň 5). Toto opatření chrání ventily před poškozením (nenamáhá se hlavice ventilu) a je vhodné také pro zajištění odvzdušnění soustavy při případných opravách systému.